Prodáváte nemovitost a rozhodli jste se, že do toho půjdete sami bez realitní kanceláře? Není to tak snadné, jak se na první pohled zdá. Prodávajícího mohou čekat různá nepříjemná překvapení. Zde uvádíme alespoň 3 největší chyby, kterých se tzv. samoprodejci dopouštějí:

1) Stanovení ceny nemovitosti
Nejčastějším návodem bývají pro laiky ceny prezentované na internetu nebo cena, kterou prodávající právě nutně potřebuje. K prvnímu je třeba říci, že v 90 % případů se neprodá za inzerovanou cenu. Ceny jsou zpočátku nadhodnocené, podléhají následnému licitování mezi prodávajícím a kupujícím atd. Inzerované ceny nejsou tedy zcela přesným vodítkem. Navíc každá nemovitost je jiná, má jiné klady a zápory. Pokud si prodávající stanoví cenu bez ohledu na situaci na trhu, protože právě tolik potřebuje, dostává se po čase s nemovitostí do kategorie „ležáků“, kterým už nikdo nevěnuje pozornost, protože je vidí v inzerci mnohokrát a za stále se snižující cenu, a tak výsledná prodejní cena je nižší, než když nemovitost prodává odborník.

2) Právní stav nemovitosti
Prodávané nemovitosti mají velmi často nějakou právní vadu, kterou je třeba před prodejem odstranit, např. garáž není zapsána v katastru nemovitostí, některé vedlejší stavby nejsou kolaudovány, studna není evidována, u bytu je zapsán nesprávný podíl atd. Tyto nedostatky skutečný odborník před prodejem zjistí, pomůže je vyřešit v rámci svých služeb a nemovitost začne nabízet v době, kdy vady nemohou ovlivnit její prodej.

3) Daňové povinnosti
Většinou jsou prodávající informováni o tom, že kupující platí daň z nabytí nemovitých věcí. Už však nesledují, za jakých podmínek se platí daň z příjmu, která je přímo závislá na době vlastnění nemovitosti a způsobu jejího nabytí. Pak jsou nemile překvapeni, když dostanou výměr z příslušného finančního úřadu. Sice ušetřili za zprostředkování, ale celkově se jim prodej prodražil.